SRAZ PODZIM 2001
Účast : 54
vozů, odhadem 120 lidí
Délka kolony : asi 1,0
km
5 družstev v závodu
motokár
Letošní podzimní sraz
se organizoval poněkud narychlo, protože nám vybouchnul hlavní program.
Ten se budeme snažit zajistit na jaro. Máme důvod se domnívat, že bude
atraktivnější než tradiční sprinty. Ale to už odbočuji....
Museli jsme tedy zorganizovat
novou skladbu programu v rekordním termínu. I tak se pozvánky rozesílaly
3 týdny před srazem, což se ukázalo jako hlavní důvod, proč byla nakonec
účast na srazu tak nízká. Praha v obvyklém složení nedorazila vůbec a ze
Slovenska přijela jen hrstka. Celkem se nakonec zaregistrovalo 54 vozidel.
V den srazu nám sluníčko evidentně fandilo, bylo krásné babí léto. První vozidla dorazila k autocentru Ford Carent již po deváté (!) hodině. Program nějak nevybočoval z řady. Shromáždění vozidel, registrace, debaty v hloučcích. Jakmile hodiny ukazovaly hodinu po poledni, vydaly jsme poslední organizační pokyny, poprvé také k lidu hovořil i zástupce Městské policie.
Její práci musím věnovat zvláštní odstavec. Za poslední srazy jsme byli zvyklí na preciznost, a i tentokrát hoši od MP fungovali na výbornou. Myslím si, že jsou sraz od srazu lepší, kolona se ani na okamžik nezastavila o nějakém trhání kolony ani nemůže být řeč. Všechny křižovatky byly před příjezdem čela kolony zabezpečeny, fakt jsem si připadal jak v U.S. filmu. Jsou to opravdu profíci na svém místě a já jim musím touto cestou srdečně poděkovat !
Po průjezdu Brna jsme
vozy nechali na parkovišti před M-palácem a nechali se pohltit podzemními
prostory s motokárovou dráhou, která jako jediná v ČR má klopenou zatáčku.
Zde se strhla závodní vřava a rivalita mezi pěti družstvy, ve kterých byly
samozřejmě i ženy, trvala celou hodinu.
Takže zde jsou výsledky jednotlivých družstev
Kára č. |
|
|
|
|
|
družstvo: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Po skončení programu
v M-paláci nás opět hlídky Městské policie vyprovodily skrze střed města
až na severní okraj Brna a my namířili do hotelu v obci Chlébské, jehož
kvalitu stravování a ubytování jsme měli již několikrát vyzkoušenou.
Večeře nás co do množství
nepříjemně překvapila, ale za hodinku následovaly ořezy prasátka, takže
do půlnoci měli všichni řádně mastnou pusu. Rozdělení pokojů, proběhlo
až neuvěřitelně hladce a (doufejme) ke spokojenosti všech.
Volnou zábavu kolem desáté rozřízly ostré tóny kapely Metallica Revival, která i bez zvukaře hrála super. Nicméně její působení na sále rozdělilo osazenstvo na dvě skupiny: skalní příznivce tvrdé muziky, kteří litovali, že na sále není stupínek, ze kterého by se skákalo dolů na ostatní a na zbytek, který byl vlídnější ke svému sluchu a dunění poslouchal před hotelem v přítomnosti vozidel. Končilo se někdy kolem čtvrté ráno....
Po snídani známé spíše
z katalogů somálských cestovek, byla zahájena Fordova paralympiáda. Nakonec
se závodilo ve dvou disciplínách.
Tou první byla hra v
kuželky. Ovšem místo tradiční koule byla použita rezerva. Nevěřili byste,
jak obtížné je porazit kuželky-lahváče na pět metrů, kdy rezerva má díky
svému vyvážení tendenci měnit směr !
To však nikoho příliš
neodradilo a ženy se plně vyrovnaly svým protějškům. Tady je umístění na
prvních třech místech:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Další soutěží bylo něco na způsob slalomu. Po nasunutí pracovních rukavic měl soutěžící koulet onou rezervou slalomovou dráhou mezi kužely. Na konci na něj čekala autobaterie, kterou popadnul a utíkal s ní na začátek dráhy, kde se nohou dotknul prvního kužele. U něj se obrátil a hajdy zpět. Baterii vrátil na své místo, chytnul rezervu a mazal zpět na startovní čáru. Čas se zastavil, jakmile sundal rukavice. Na první pohled to vypadá jako sranda, ale tato disciplína byla trochu náročná na fyzičku. V každém případě se účastnili všichni soutěžící z prvního kola. Nejlepší čas mezi ženami měla Ivana Mádrová, u chlapíků rozhodnul až rozstřel. Rezervou hodil nejdál Venca Mádr, takže si ze soutěže udělali plzenští tak trochu rodinnej podnik :-). Asi to bude tím, že mají kolem sebe tolik pivovarů...
Paralympiáda zdárně skončila a my se těšili na nedělní oběd. Jakmile se však začalo nosit na stůl, naše překvapení se záhy změnilo v nasranost. Nový provozovatel hotelové restaurace se na nás rozhodnul vydělat za každou cenu a tak nám přinesl něco mezi sekanou a salámem. To už přestávalo všechno. Sbalil jsem se a šel do kuchyně ztropit kravál. V tom mě taky podpořil majitel hotelu, který právě dorazil a když uviděl, co nám v restauraci "navařili", bez mrknutí oka a s omluvou nám vrátil peníze za oběd. Naštěstí zůstalo ještě dost prasátka, takže jsme salám nahradili vepřovým a alespoň tímto kompromisem jsme zahnali hlad.
Po takto nevydařeném
obědě následovalo obvyklé vyhlášení výsledků soutěží a předání diplomů.
Pan hoteliér se ještě jednou omluvil a slíbil, že příště již bude kvalita
restaurace na úrovni, kterou známe z minulosti. Tímto se formálně uzavřel
sraz podzim 2001
Fordever clubu Brno.
Musím jej hodnotit jako
méně podařený vzhledem k prvotním problémům a také stravování předčilo
i nechvalně známé Lechovice z roku 99. Navíc malá účast je způsobena skutečností,
že letos bylo srazů již několik a je to bohužel všechno o penězích. Vždyť
jeden takový víkend přijde minimálně na 3 tisíce ! Je dobře, že se již
pořádají akce nejen v Brně a že Libeň i Oldford mají co nabídnout. Takže
od příštího roku budou srazy brněnského Fordever Clubu jen
jednou ročně,
o to však kvalitnější.
A teď výsledky bodovací soutěže:
titul
"Nejlepší originál - ČR" těsně vyhrál Václav
Hejduk s Capri MkI
titul
"Nejlepší originál - SR" vyhrál Milan Ondruš
se svojí Cortinou MkI
titul
"Nejlepší úprava - ČR" vyhrál Jakub Kouřil
s Capri MkIII
titul
"Nejlepší úprava - SR" vyhrál Riki Jančík
Capri MkIII
Čestné uznání za příjezd na sraz z největší dálky ze Slovenska si odvezl Milan Ondruš, stejné uznání, tentokrát v rámci ČR dostal Venca Mádr.
Po odečtení nákladů je
výtěžek - 924 Kč, tj. skončili jsme tak trochu v mínusu....