SRAZ JARO 2001

Místo a datum konání: Brno, Lysice  26.- 27.5.2001
Šéf srazu:  Karel Kostroň
Realizační tým: Jakub Kouřil, Tomáš Kozel, Pavel Raszka, Aleš Baďura, Martin Šamonil

Letošní jarní sraz se odehrával v tradičním duchu, kdy se hlavní část programu odehrávala na tuřanském letišti. Sraz u autocentra Ford CARent byl stanoven na 11.00. Když jsem dorazil na místo o půl desáté, měl jsem možnost zahlédnout asi 5 vozidel srazu chtivých nadšenců. Během hodiny se plocha před autocentrem téměř zaplnila a ten, kdo přijel na jedenáctou, musel se spokojit s parkováním v zadních pozicích. A to ještě nedorazily výpravy ze Slovenska a Prahy !

Ford Club Libeň dorazil ve velkém stylu za mohutného troubení. Kluci z Oldfordu v čele s Marošem se také nedali zahanbit, i když je ten den od začátku pronásledovala smůla. Nikdo tou dobou netušil, že hlavní průšvihy na srazu teprve přijdou....
Po oficiálním přivítání účastníků jsme opět vydali organizační pokyny a v jednu hodinu po poledni se kolona čítající asi 100 * vozidel pohnula směrem k letišti. Zde musím vyzdvihnout profesionální práci hochů od Městské policie Brno, kteří nás protáhli křižovatkami a vytvořili nám zelenou vlnu.
Na východní odstavnou plochu tuřanského letiště, kde se pořádají motoristické akce téměř každý víkend, jsme přijeli ve 13.30 a během půl hodiny, kdy se vyměřila trať ( tentokráte přesná 1/4 míle = 416 metrů) a připravil se startovací a cílový tým, se začalo závodit. A bylo se na co koukat ! Nikdo nešetřil pneumatiky a za chvíli připomínal hlazený beton výkres počmáraný černou pastelkou.

zatímco se na betonu pálily gumy, na trávě se odpočívalo, popíjelo a grilovalo...

jedna malá kuriozitka : Borisova Cortina měla stejnou kombinaci barev jako přistavené suché WC.
Že by vzájemná inspirace ?

Účastníci srazu, kteří nechtěli svého miláčka potrápit při závodění, mezitím vytvořili zástup u občerstvovacího stánku (novinka na srazu), kde si mohli dát párky nebo guláš. Gulášek díky horkému dni moc nešel. Čepovaly se pouze limonády, a jak se pak ukázalo, bylo to jen dobře. Po prvním zajetém kole sprintů jsme vyhlásili půlhodinovou přestávku. Bylo nutné upravit trať na paralelní sprinty. Drtivá většina závodníků se ve vrácenkách přiklonila k tomuto způsobu závodění ve druhém kole.
Každý tu půlhodinku trávil po svém. Někdo baštil, někdo defiloval kolem Fordek, ale většina seděla v trávě, odpočívala a přihlížela dění na opačné straně plochy, kde dvě posádky - Taunusu a Tranzitu předváděly své umění školy smyku. Obě posádky byly na srazu poprvé a neměl jsem z jejich počínání dobrý pocit. Ale to už se začali sbíhat lidé do jednoho místa a mé nejčernější předtuchy začaly nabývat na reálnosti. Skočili jsme s Kájou do auta a jeli tam.
Dva z členů posádky Tranzitu utrpěli poranění. Nic vážného, ale musela se volat záchranka. Přece jenom, člověk nikdy neví. Mezitím, co dorazila také letištní výjezdovka, Jarda Řáda oběma poskytnul první pomoc. Sanitka dorazila během 10 minut, oba postižené odvezla na vyšetření. Všem běhal mráz po zádech a hodně lidí mělo po náladě. Je to poučení pro příští srazy. Kdo bude dělat nepřístojnosti, bude okamžitě vykázán ze srazu. Velice neradi bychom řešili nedejbože smrtelná poranění, jako motorkáři na svém nedávném srazu na letišti.
Po vyčištění plochy od krve a "kačeny" se rozběhlo druhé kolo závodů naplno a soupeři se vůbec nešetřili. Přeci jen, v paralelním závodě je to lepší. Pár závodníků však ještě bylo otřeseno z předchozí události a druhé kolo vynechali. Připravili se tak o možnost vylepšit si čas.
O to větší byla rivalita mezi zbylými, kteří se vyřítili na plochu i čtyřikrát. Zde je čtveřice velice povedených fotek.

Kompletní výsledková listina (*.xls) je zde

Pokud byste věděli, kdo měl na sprintech startovací číslo 22 a 34, dejte mi vědět. V tom zmatku jsem si je nepřiřadil ke jménu. Držitel čísla pak dostane diplom a já poupravím konečné výsledky.

To už se však neúprosně blížila šestá hodina odpolední, kdy se mělo předávat letiště. Hlídky Městské policie byly opět připraveny a my se mohli vydat na severní okraj Brna, směr Lysice. Díky práci týmů MP se kolona ani jednou neroztrhla a opět jsme projeli zelenou vlnou. Kdybych mohl známkovat, mají u mě jedničku s hvězdičkou.
Kolona směřující k hotelu se zredukovala, ale pořád to byl had dlouhý asi kilometr. Bylo krásné, to dění pozorovat vě zpětném zrcátku. Po necelé hodince jsme dorazili k hotelu, a já byl při parkování rád, že se to obešlo bez havárie, kterou jsme měli loni na podzim. Mýlil jsem se. Přímo naproti hotelu jsem slyšel plechový náraz a se zděšením "v přímém přenosu" sledoval jak onen nešťastný Tranzit demoluje Capri před ním a odhazuje jej na Escorta. Jedno auto dvakrát v jednom dni. To je fakt z pekla smůla ! Už jsem se opravdu potřeboval něčeho napít. Ubytování a večeře proběhly už v naprosté pohodě a začal se chystat večerní program. Já mezitím seděl u notebooku a zpracovával výsledky. Když byla zábava v nejlepším, v sálu se naráz rozhostila tma, kterou prořízl jen modrý kužel halogenové lampy. Přicházelo ono slibované "lechtivé překvapení nakonec".
Na stupínku se v rytmu začala hadím způsobem vlnit  slečna, která nepatřila mezi nejoblečenější v sále. Během čtvrthodinky ze sebe shodila poslední kousek prádla, ale ještě před tím stačila dostatečně zpracovat Maroše. Ten vzápětí vyhlásil informační embargo, takže dál psát nemůžu. 6.6.2001 - Maroš zrušil zákaz. Obrázek vydá za dva odstavce textu, že ?
Jakmile skončil striptýzek, šel jsem se podívat k výčepu, kde se zpívalo jak o závod. Tou dobou (asi kolem 1.30) jsem tisknul poslední diplomy, tak jsem se mohl plně věnovat zábavě. Všichni "zpěváci" se přesunuli na stupínek, který před tím vysmejčila slečna svým tělem. A PAK TO ZAČALO. Nikdy bych neřekl, že si naráz vzpomenu na tolik slovenských písniček ! Řádili jsme tam (alespoň co já pamatuju) do čtyř, pak jsem už únavou padl. Zprávy z bojiště tvrdily, že se končilo o půl šesté. Tě pic !

Nedělní ráno bylo ve znamení nepříjemného pípání budíku. Necelých pět hodin spánku mi nepřidalo, ale když jsem pak u snídaně viděl ostatní, poznal jsem, že na tom nejsem nejhůř.
Vlastivědná vyjížďka měla díky opozdilcům, kterým se špatně stávalo, půlhodinový skluz. Pak jsme sedli do strojů a zajeli si na hrad (zříceninu) do Boskovic. Pan hoteliér nám zajistil parkování v hradním parku a pak se nás ujala mladá paní s velice zajímavým výkladem, který neustále doplňoval znalec místních poměrů Karel Sychra. Něco na tom středověku bylo, ale koupat se - v lepším případě - jednou za měsíc, s tím bych doma asi neuspěl.

Zkrátka celá neděle probíhala v maximální pohodě, kterou ještě umocňovalo překrásné počasí. Po návratu na hotel jsme uvítali tradiční knedlo-vepřo-zelo. Po obědě, kdy bylo osazenstvo v dobré náladě, jsme začali vyhlašovat výsledky ze sprintů a soutěží. Předávaly se diplomy, ručně vyráběné medaile a poděkování.

Tím se završil sraz jaro 2001 brněnského Fordever Clubu, který měl pár novinek v organizaci, ale který byl také zastíněn událostí na letišti a bouračkou v koloně. Doufáme, že se těchto vyloženě zbytečných a nesmyslných záležitostí příště vyvarujeme. V každém případě jsme rádi, že jsme se opět shledali s lidmi, kteří rádi jezdí na námi pořádané akce a stráví v naší společnosti (doufáme) příjemný víkend.
 

Ještě výsledky bodovací soutěže. Účastníci srazu svými hlasy rozhodli takto :

Ocenění nejlepší vozidlo v originálním stavu s českou SPZ vyhráli pánové Jiří Šebesta s Fordem Anglia '58 a Jiří Nezval s Fordem Cortina MkIII. Cenu pro nejlepší upravené vozidlo s českou SPZ si odvezl Jakub Kouřil s Fordem Capri MkIII.

Maroš Segéň vyhrál nejlepší originál se slovenskou SPZ s vozem Ford Mustang II a jako nejlépe upravené vozidlo se slovenskou SPZ byl vyhodnocen Ford Taunus Jána Ozvoldíka.

Na sraz dorazily Fordky ze všech koutů Čech a Slovenska. Největší vzdálenosti však urazili Venca Mádr z Plzně a Ján Folk z Kalinova.
 
 

Realizační tým a ženy půlhodiny po ukončení srazu...

* Jak jsem na začátku psal o napočítaných 100 vozech na srazu, jedná se o celkový počet vozidel. Oficiálně zaregistrovaných ( a tudíž platících ) bylo jen 77. Opět se setkáváme se skutečností, že česká povaha je v tomto nezdolná. I přes několikeré upozorňování někdo chtěl za každou cenu ušetřit a nebylo mu hloupé účastnit se programu srazu. O takové účastníky, kteří nepochopí, že každá sranda něco stojí (v Německu se na srazech platilo vstupné 40-50 DM) a že ve srazu máme své peníze a čas, nestojíme. Našim cílem není dělat megasrazy. Klidně uspořádáme komorní sraz pro kvalitní lidi, kteří mají opravdový zájem a ne pro vychcánky, kterým je všechno jedno.
Neděláme to pro peníze, ale z čistého fandovství. Proto pokaždé uvádíme vyúčtování na webu.

Pro příští sraz už máme vymyšleno, jak tento pravidelný problém odstranit. Třeba se tímto oddělí "zrno od plev" - obrazně řečeno.
 

Zvláštní poděkování patří Jardovi Řádovi za poskytnutou první pomoc na letišti a Pavlovi Strašlipkovi za technickou podporu klubu. Dík.

Vyúčtování srazu Jaro 2001

  Výnosy:
· registrační poplatek: 77 vozů x 150 Kč………………………..…....11.550 Kč
· startovací poplatek za rychlostní závod: 42 vozů x 200 Kč..……8.400 Kč
· předem zaplacené a vydané videokazety: 5ks x 250 Kč………....1.250 Kč
· ubytování a plná penze: 32 lidí x 500 Kč……..………………......…16.000 Kč
· příspěvek Carent……………………………………………………..........5.000 Kč

Součet……...………..............................................................……....42.200 Kč

Náklady:
· poplatek za pronájem letištní plochy…………………….……….... 10.000 Kč
· platba v hotelu za ubytovaných 32 lidí………………….…………..16.000 Kč
· poplatek za mobilní WC……………………………………....………......1.500 Kč
· poštovné celkem……………………………………………….......…...…1.300 Kč
· náklady na tisk diplomů (cartridge)……………………………..…..…2.640 Kč
· předem vybrané peníze na výrobu pěti předem objednaných
  a zaplacených videokazet výrobci…………...………………...……...1.250 Kč
· náklady na výrobu medailí………………………………………....….....2.000 Kč
·  striptérka + benzin…………………………………………………......…2.200 Kč
· 1 litr slivovice pro dobrou náladu účastníků večera…..………………300 Kč
· vrácení registračních výdajů účastníkům, kteří se
  nedostavili ze závažných důvodů……………………...…...…..………2.100 Kč

Součet…….....…………..........................................................……….39.290 Kč

Celková bilance…….……výnosy - náklady……42.200  - 39.290  =  2.910 Kč

Sraz tedy skončil s výtěžkem téměř 3.000 Kč. Bohužel ještě než jsme začali přemýšlet, jak s penězi naložit, nějakej prevít vykradl Kájovi byt a mimo jiné si odnesl i klubové peníze. Až toho "čórkaře" někde potkáte, sejměte ho autem a udělejte mu burnout na obličeji !