Místo a datum konání: kemp Baldovec/Moravský kras, 22.- 24.8.2003
Šéf srazu:  Marcel Haase
Realizační tým: Jakub Kouřil, Karel Sychra, Tomáš Kozel, Pavel Raszka, Martin Šamonil, Michal Kucharski , Lukáš a Mirek Kloubcovi, Karel Kostroň a maskot TAZ

Tříměsíční přípravy na letošní sraz kulminovaly týden před srazem, kdy jsme s tranďákem vyrazili do lesa a do kempu přivezli pořádnou hromadu dřeva na vatru (kterou zčásti rozkradli ubytovaní holandští soudruzi). Celodenní práci jsme následně řádně zapili u šéfa srazu v Jedovnicích.

Já jsem od pondělka sledoval předpovědi počasí a ujistil se, že to vždy dopadne obráceně, jak věští Zákopčaník.

Již od pátečního poledne jsme se začali stahovat do kempu, neboť nás čekala spousta práce s vybudování základny. Já dorazil až o půl druhé, protože jsem si ještě před odjezdem z Brna dal tu práci a umyl Capri. Zbytečně. V prašném štěrkovém lomu, který leží u cesty ke kempu, byla směna v plném proudu a navíc náklaďáky projíždějící kolem mě se perfektně trefovaly do kaluží. Po příjezdu jsem zhodnotil, že již stojí stánek s občerstvením, takže jsem si z auta hned vytáhl půllitr. Za odpoledne jsme ohraničili naše ležení, postavili hangár pro případ nepříznivého počasí (díky pánům Pardyáskovi a Vévodovi za pomoc) a připravili se na příjezd prvních nedočkavců. Někteří si čekání vyplnili úpravou vlasové pokrývky, aby šli z dobou.

Jakmile padla tma, lesem se blížilo dunění libeňské kolony. Netrvalo dlouho a dorazily také posádky ze Slovenska. Teď se mohla naplno rozjet zábava. Dlouho jsme se s účastníky neviděli, takže bylo o čem vykládat. O půl třetí mě zmohla únava, takže jsem zbaběle prchnul z místa činu, abych se vyspal na organizačně náročnou sobotu.

Během sobotního dopoledne už moc posádek nedorazilo, což byla škoda, že účast je nižší, než na loňském srazu. Zároveň mě ale těšilo, že se lidé naučili dorazit již v pátek, aby si srazu užili co nejdéle. Registrace začala probíhat po desáté hodině, rozdávaly se čísla na orientační závod, prodávala se trička a videokazety. Letos jsme zavedli novinku - informační nástěnku na Tazově Tranďáku, kde byly k nalezení všechny informace a program srazu.

Také můžu s potěšením konstatovat, že na srazy jezdí rok od roku krásnější vozy. Už to není ani tak o kvantitě, ale o kvalitě. To platí samozřejmě i o lidech.

Odpoledne byl odstartován druhý ročník "Memoriálu majora Cowleyho" - orientačního závodu, kde nezáleží na rychlosti vozu, ale na důvtipu a stylu posádky. Celkem se přihlásilo 38 posádek, které sbíraly body na 4 kontrolách a také odpověďmi na kvizové otázky na trase závodu. Já byl s Fazol hned na 1. kontrole, kde probíhala ostrá střelba na cíl. Líbilo se mi, že se vzduchovek chopily i dámy a dávaly plechovkám co proto.

Také na ostatních kontrolách vše probíhalo v pohodě a do cíle dorazili všichni v pořádku. Jakmile jsem měl výsledkové listiny od všech posádek, pustil jsem se s Karlem a Tomem do zpracování výsledků. Vyhlášení pak proběhlo kolem jedenácté večer. Trošku nastal skluz v programu, jeden z tanečníků u stanu se soundsystémem si vyhodil koleno a nápravu sjednala až přivolaná sanitka. To bylo naštěstí jediné zranění za sraz. Vyhlašování se po té ujal osvědčený konferenciér Pavel, který ve šviháckém oblečku vyhlásil výsledky závodu a soutěží a odměnil vítěze. Pak nastala volná zábava a každý si našel to své - muziku, tancování, pití u stánku, futrování se grilovaným masíčkem, posezení u ohně nebo prostě jen kecání o autech. Pak začala soutěž Karaoke, kterou zahájil Pavel s Ríšou strhujícím výkonem při zpívání Hurikána. Dost se divím, že Pavel pak byl schopen mluvit, bylo to fakt o hlasivky.

Ve tři ráno jsem měl už dost, ale zábava pokračovala dál, až do čtvrt na sedm. Ranní sluníčko mě vytáhlo ze stanu a já měl možnost si prohlédnout naběhlou žílu na krku Holanďana, kterému se nelíbil průběh uplynulé noci. Vše se však urovnalo a začali jsme zvolna dělat pořádek po noční kalbě. Jěště než Karlos přinesl z ledničky hrnec s naloženými steaky a žačal vařit snídani, vyběhl Ríša ve cvičebním úboru a dožadoval se rozcvičky, která byla zahrnutá do nedělního programu :-)

Nedělní program se de facto úplně rozpustil, protože nikdo z přítomných neměl sílu na vlastivědnou vyjížďku do přilehlého okolí. Ani se nedivím, sobotní večer byl opravdu pro silné jedince s velkou výdrží.

Posádky se zvolna probouzely do nového dne a posilněni Karelburgrem (chleba-steak-chleba) začali balit stany a chystat se k odjezdu. Já mezitím spočítal peníze v klubové pokladně, pokryl náklady jednotlivců podle účtů v realizačním týmu a se zbytkem jsem odešel zaplatit kemp. Jak se mi krásně ulevilo, když jsem odnášel úplně prázdnou pokladnu zpět !

To už začaly odjíždět první vozy a brzy odpoledne zůstal v kempu už jen realizační tým, který složil párty stan a uklidil okolí. Tím završil letošní sraz a my se mohli rozptýlit do okolí.

Na adrese http://capri.foto.cz/fordever_sraz_2003 jsou uloženy ostatní fotky.

Memoriál majora Cowleyho :

další umístění dle bodů najdete v excelovské tabulce zde

Nejstylovější posádka:

1.místo - manželé Walterovi
2.místo - Kamil Murín a Kamila
3.místo - Michal hořínek s partnerkou

Kočka srazu:

Katka Kozlová + Katka Brzobohatá

Švihák srazu:

Pavel Pardyásek

Dálkař srazu

Luboš Vermeš

Kára srazu:

Ford Granada MkI - SOBRO

Zvláštní cena Rudiho Kovandy pro Karaoke zpěváka:

Pavel Raszka

Vyúčtování srazu není třeba provádět, protože odečtení nákladů od výnosů skončilo v nule. Zbylo spousta triček a videokazet, které si můžete nyní objednat na fordever@volny.cz. Můžeme poslat na dobírku.

U triček stačí uvést velikost (S/M/L/XL/XXL) a počet kusů. Motiv potisku uveden níže, cena 250 Kč.

Videokazety s profesionálně nastříhaným a ozvučeným srazem 2002 (+bonus část srazu 2001) stojí také 250 Kč.

 ! Děkujeme všem za účast a těšíme se za rok na 13. srazu Fordeveru !