SRAZ 2002
Místo a
datum konání: kemp Baldovec/Moravský kras,
2.- 4.8.2002
Šéf srazu:
Marcel Haase
Realizační tým:
Jakub Kouřil, Karel Kostroň, Karel Sychra, Tomáš Kozel, Pavel Raszka, Martin
Šamonil, Michal Kucharski a maskot TAZ
Letošní sraz by se dal v porovnání s uplynulými
deseti srazy označit za zlomový. Jednak to byl jediný sraz Fordeveru v
roce a jednak jsme zvolili zcela odlišnou skladbu, kterou vnímali především
pravidelní účastníci srazů. Důkladná příprava začala již v červnu pravidelným
zasedáním realizačního týmu, kdy se pracovalo na hlavních rysech. Čtrnáct
dní před srazem se ladily detaily, aby všechno klaplo. Vyrazili jsme do
lesa pro dvě fůry dřeva, dali do výroby trička, nálepky, CD-čka a každý
z nás se zhostil několika úkolů.
No
a pak jsme čekali na den D – pátek 2.8. Zamračená, hrozivě černá obloha
a prudký liják, který v Brně trval celé dopoledne, ve mně vyvolával chmury.
Odpoledne však už bylo ve znamení občasných přeháněk, které naštěstí minuly
oblast Moravského krasu. Příprava srazoviště v kempu Baldovec trvala celé
odpoledne (taky jsme museli vystěhovat pár Holanďanů z „naší“ louky) a
navečer již hořela vatra. Postavili jsme stany a přístřešky a celou louku
po setmění zalil kužel světla z 1kW halogenu. Kolem desáté večer dobublalo
Mikiho Turbo a za ním dlouhá kolona kluků z Libně. Někteří byli, stejně
jako my, už i stylově oblečení, takže jsme pak mohli vzít útokem pivní
stánek u bazénu. To už také dorazilo několik posádek i ze Slovenska. Zábava
se rozproudila a všichni se před půlnocí sesedli u táboráku. Nacouval jsem
s kaproušem blíž a pustil soundtrack z Bullitta, což zvedlo několik tancechtivých
jedinců z laviček. A takhle to šlo až do rozednění...
Ráno mě vzbudil pekelnej hic ve stanu, takže
jsem i napříč spánkovému deficitu vylezl ven. Než jsme se s Kájou stačili
rozkoukat, začaly přijíždět do kempu další posádky. Postavili jsme u vjezdu
na louku stolek se slunečníkem, kde jsem začal registrovat účasníky, Kája
kasíroval poplatky za ubytování. Tak to šlo celé dopoledne a kolem půl
druhé jsme začali řadit auta na start závodu „Memoriál majora Cowleyho“.
Marcel zůstal na startu a zbytek realizačního týmu vyrazil na traťová
kontrolní místa.
Od 14. hodiny začaly vozy opatřené čísly vyrážet v tříminutových intervalech vstříc prvním kilometrům. Posádky se orientovaly podle itineráře s kilometrovými vzdálenostmi a na trati je čekalo 5 kontrol, z toho jedna tajná. Na třech kontrolních místech posádky zodpovídaly otázky, úspěšnost jejich odpovědí měla vliv na následující směr a délku trati. Pro ty co nezávodili, uvedu příklady otázek: - jakého forda vlastnil Karel Gott? - jak dlouho se vaří vajíčko na tvrdo ? - jakou barvu má Cortina opěvovaná eltonem Johnem ?- v jakém odvětví vyniká Nor Roar Liekosoe ? - co je to trojobal ? Jak vidíte, příležitost k odpovědím měly i kuchařky.
Já měl na starosti kontrolu č. 3, kde to bylo trochu jak na Divokém západě – místo slov lítalo vzduchem olovo. Plakáty hochů z CI5 se zbraněmi v rukou, které byly umístěny před vjezdem na kontrolu, napovídaly posádkám, že se bude střílet ze vzduchovky do plechovek. Na naší kontrole, stejně jako na ostatních, jsme s Fazol bodovali stylový vzhled posádky. Když tedy z vozu vystoupili Walterovi nebo Pavel Šedivý s Lenkou, Bodie a Doyle Jančíkovci či Katka + Katka (a nejen oni / ony), bylo jasné, že porota nebude šetřit body, které pak byly velmi cenné při konečném vyhodnocování.
Poměrně hodně posádek mělo problém s orientací ve smyčce v obci Sloup, ale bylo to z naší strany záměrné, protože kritické situace patří ke každému správnému závodu. Doufáme, že se na nás nezlobíte, protože někteří si prý najeli více jak 50 km (!). Ostřílení borci, co loni absolvovali rallye v Bratislavě, však projeli tratí jak nůž máslem. Kolem půl šesté dorazila do cíle poslední posádka. Až potom jsme zjistili, že několik posádek popadla touha lépe poznat Moravský kras, a proto se odklonily z tratě a jely na výlet a do hospůdky… :-)
My se pak u ohně dali do vyhodnocování výsledků závodu a vypisování diplomů. Jakmile padla tma a všichni se sešli u táboráku, nastalo vyhlašování výsledků závodu. Diplomy a ceny se také předávaly nejstylovějším posádkám a dokonce i jednotlivcům v kategoriích „kočka srazu“ a „švihák srazu“. No a pak se rozproudila volná zábava, točilo se pivo z chlaďáku (Bez Stokiho a Taze, kteří jej opravovali celé odpoledne, bychom jinak pili teplou břečku) a prodávaly se „dotované“ kořeněné steaky s chlebem po 20 Kč.
Ty nám s Kájou také přišly velice vhod, protože
jsme v překotném dění uplynulého dne jaksi zapomněli na oběd a večeři.
Někdy kolem druhé se údolím nesly zvuky bonga a kytary. Ani nevím, kdy
se končilo, protože jsem šel spát už kolem půl čtvrté.
Nedělní ráno bylo opět ve znamení vedra ve
stanu, proto jsem uvítal chladivou sprchu. Mezitím, co jsme s Kájou šli
ke správci vyrovnat kempové poplatky za všechny účastníky srazu, Marcel
řadil auta na plánovaný výlet k vodopádům v Rudici a na Macochu.
Moc zájemců o vlastivědnou vyjížďku nebylo,
protože zatímco Libeňáci řádili na bazénu, velká skupina lidí se balila
k odjezdu. Nastalo loučení a proto už ve dvě odpoledne bylo na louce skoro
prázdno.
Balili jsme štábní stan a přístřešek, uklidili
odpadky a k nemalé radosti Holanďanů jsme na louce zanechali pěknou fůru
dřeva určenou ke spálení. Ve čtyři hodiny jsem už uháněl na Brno a děkoval
dešti, že na sebe nechal čekat až do nedělního odpoledne a že mi krásně
smývá z laku popel a bláto…
DALŠÍ FOTKY JSOU K VIDĚNÍ NA ADRESE :
anebo
http://capri.foto.cz/fordever__sraz_2002
A nyní výsledky soutěží
Memoriál majora Cowleyho :
1. místo
- Peter Michalčík a Jana Polonyová s vozem Cortina MkIII........................442
bodů
2. místo
- Katka Kozlová a Katka Brzobohatá (a psík Tero) s vozem Taunus P7 .....430
bodů
3. místo -
Míra Peltrám a Danča Krátká s vozem Escort "Mexico"...........................427
bodů
další umístění dle bodů: posádky
číslo 19, 34, 16, 11, 2, 28, 36, 33, 35,
9, 32, 15, 1, 10, 23, 17, 20,
38, 22, 6, 7, 4, 8, 37, 13, 21, 14, 39, 5, 18,
Nejstylovější posádka:
1.místo -
manželé Walterovi, Katka Kozlová + Katka Brzobohatá
2.místo -
Pavel Šedivý a Lenka Luková
3.místo -
Peter Michalčík a Jana Polonyová
Kočka srazu:
Danča Krátká, Jana Polonyová, Lenka Kouřilová, Martina Filipi
Švihák srazu:
Ríša Walter, Jarda Řáda, Riki Jančík
Tradiční bodovací soutěž o nejlepší originál a úpravu auta se letos neuskutečnila. Jednak se to nezvládalo časově (chtěli jsme ji uskutečnit až v neděli) a taky jsme se víc na tomto srazu zaměřili na posádky, než na jejich vozidla…
Vyúčtování srazu budeme provádět koncem týdne, ale již teď to vypadá, že po odečtení nákladů budeme letos v plusu.
! Děkujeme všem za účast a těšíme se za rok na 12. srazu Fordeveru !