Na letošní,
již třetí sraz Oldford clubu Slovakia jsme
se vypravili, tak jako spousta jiných nedočkavců, už v pátek. Z Brna vyrazila
v 8 hodin večer kolona tří vozů. Menší zdržení nás čekalo na slovenské
hranici, kde asi místní právě dokoukali videokazetu s Rambem, a pak na
nás nastoupili jako správní ostří hoši. Já vyváznul bez větších problémů,
zato Granada ve které se smál dredař Marcellus v ještě nerozptýleném travním
dýmu byla pro hochy v černých kombinézách požitkem. Po půl hodince jsme
však pokračovali dál. I když už padla tma, kemp Kamenný mlyn jsme našli
celkem rychle. Našli jsme si místo pro auta, postavili stany (I když Kozlík
u toho trochu maturoval) a šli na pivo (k našemu milému překvapení z českého
zdroje). To už jsme se vítali s Marošem a jeho opičkou a dalšími z Oldford
Company. Vedle piva voněly klobásky a steaky a vlahý večer podbarvovala
country kapela. Neměl jsem v sobě ani tři piva, když poklid večera proříznula
dlouhá troubící kolona Fordů z Libně, která se přivalila jak velká voda.
Zbytek večera pak probíhal jako na každém sraze a pivo teklo proudem. Největší
drsňáci pak zůstali u táboráku až do rána. Fazol a já jsme to zabalili
ve čtyři...
Ranní probuzení bylo ve znamení techna, kdy
nějakej úchyl pustil pro 20 kolařů, co byli v kempu, muziku na plný koule.
Samozřejmě jsem na něj vletěl a chlápek to musel uznat – po 3,5 hodinách
spánku jsem moc vlídnej na něj nebyl. Dopoledne proběhl oficiální začátek
srazu, ale já to přes spánkovej deficit moc nevnímal. Mělo se jet rallye
na nedaleký vrch Baba, ale vše se klukům z Oldfordu vymklo z rukou, protože
čelo kolony se dalo do pohybu a pak si každý dělal co chtěl. Z původně
plánované rallye se tedy stal výlet, i když jsem trochu litoval, protože
by se krásně jelo do kopce plného serpentin…..
Při cestě dolů jsme se s Fazol oddělili a
jeli se podívat po okolí a pak jsme zapadli na zmrzlinu. Odpoledne jsme
pak strávili v kempu poleháváním, četbou a litím piva do krku. Já ještě
posiloval nadzvedáváním kapoty, protože každých 10 minut se u Capri objevila
delegace, co mu chtěla vidět na střeva. Večer nás pak Braňo bavil svými
historkami z cestování po Balkáně a Asii. Vše bylo v pohodě, až na pár
opilých chlápků z Libně, kteří nás svými rychlými průjezdy kolem stánku
halili do mračen prachu.
Večer se opět udělal táborák, ale já šel dospat
ten pátek ….
Ráno už jen bylo možné sledovat spěšný odjezd
aut ze Slovenska. Braňo tedy vyhlásil výsledky bodovací soutěže (díky za
hlasy pro nejlepší úpravu) a oficiálně ukončil sraz.
Tento sraz bych hodnotil jako hodně odpočinkový.
Hodně lidí mělo výhrady k organizaci, čekali něco víc „akčního“. Mě osobně
to zas tak nevadilo, bral jsem to jako příjemnou dovolenou spojenou s klábosením
nejen o autech a příjemným nic neděláním. Vůbec to klukům nezazlívám, že
letošek byl slabší než loňský sraz, kde se stále něco dělo (i v negativním
směru, když si vzpomenu na bouračku Mirka Kloubce), protože loni skončili
s obrovskou finanční ztrátou….
Koneckonců i Fordever letos zkusí volnější formu srazu, tj. bez CARentu, hotelu a komplikovaných přesunů v kolonách. Vše se odehraje v kempu a jeho okolí.
Suhe - brutální karoserie, ale po otevření
kapoty nás čekalo zklamání - místo
motoru 2.8 turbo na nás vykoukla unavená a
obyčejná 2.3
jedním slovem - nádhera
všimněte si netradičního hrdla nádrže
všechny fotky poslal Maroš